Líčení-Cesta umíráčkem

4. srpna 2015 v 16:39 | Teddy Pie |  Příběhy
Šíša a její zákop(i když je to už pěkně dlouho :D) mě domotivoval k tomu taky zveřejňovat šklolní slohovky. Bylo to líčení, ale nevím, jestli jsem se přesně strefila :D Úspěchem však je, že to není na 8 ale na dvě stránky(já mám hroznej zlozvyk se rozepisovat :D) No nic, budu ráda když si to přečtete a napíšete, jaký názor máte na život a všechno kolem toho vy :)

Cesta umíráčkem

Život a smrt. A nový život. Ruku v ruce jdou, a život se smrtí jsou jako jáma a její dno. Jinak to prostě nejde, neexistuje nekonečná jáma.
jednoho dne se narodíte a všichni jásají. už leze! Už vidím hlavičku! Je to kluk! A vy jste šťatstní, prtože novorozeňata sklízí veškerou pozornost rodičů, prarodičů, strýců a tet a kdo ví, koho ještě...
Ale všechno jednou končí, a přechod přes malé d+ěcko, které kdys převrhne na sebe misku s kaší je zvídavé, tak velké dítě je největším nešikou dne co ani neví, kolik mu je let.
A to děťátko, co chodí nerado do školky a cupitá po cestě životem, pohlédne na jednu ze svých životních soch u cesty, kde v rukou nese pero, sešit a knížku. A-ač třeba nechce-musí. Nejde to zastavit(i když o tom by se taky dalo debatovat).
Chodí do školy a učí se, nové se učí a staré zapomíná, a jde a jde, až sochaž na jeho mramororvé soše zanechá nedodělanou práci-akné. Puberta-doba vzdoru si vybírá svou daň, a ať už si koupíte nové oblečení, žačnete toužit po svých spolužácích, začnete nazývat své rodiče kdo-ví-čím nebo snasd všechno to dohromady, kolem cesty života nejsou lavičky... Nejde to zastavit, prostě nejde... Jednoduše musíte jít dál...
...Ó ne! Krutý světe, krutá dospělosti! Odstup od mladého puberťáka! Neber mu radost a životní sílu! Ale ona neposlouchá, navleče svou oběť do společenského kostýmu a za ručičku ji odvede do práce. Ale zpátky ne. Zpárky už musíš jít sám...
Ale nejde zapomenout! Nejde si nevzpomenout! Na ty bezstarosné časy, kdy ti rodiče všechno kupovali, obstarávali a vyřizovali za tebe, zatímco ty jsis v klidu hrál! A káva nechává načichnout tvé mastné vlasy vůní starého mládence a rozvázaná kravata ti spinká v klíně... Do toho! ustřihni ji, ať jsi zase kluk! Když sis jako malý zkoušel tátovo oblečení, te%d ti slza zabrnká píšň smutnou a pravdivou, když spadne do hrnku vychladlé kávy...
Ale ne, už nemůžeš být malý klučina... Byl bys sirotkem, když tví roče již nejsou, vždyť ses právě vrátil z pohřbu, a prohlížíš při svíčce staré fotografie! Ó, jaks byl tenkrát šťastný...
Ale už nemůžeš... Nic.. Už ti sochař neudělal vlasy... Už všecky opadaly a sešedly dlouhodobou marnivostí života. A poslední podzimní list, co se v prudkém větru statečně drží své větve teď spadne na zem tak, jako i tvé tělo brzy spadne do hrobu...
Kdepak, už to nevrátíš. Ale proč, když máš šanci žít jednou, proč bys nemohl žít i podruhé?! Mohl, jakby ne? Ale pokaždé to bude stejně marnivý a majetnický život... A smrt...
Stejně, vždyť je to jenom život, jeden z milionů ve všech galaxiích a vesmírech, jen téma této slohovky! A když stejně jednou zemřete a všechno zmizíé, vzpomínky, emoce, zážitky, když to všechno jednou skončí tak proč ne rovnou, rpoč ne hned..?
Už se nebudu víc zamýšlet, ne. Jen mi dovolte citovat z té skotské hry, z MacBetha:

"A zíra, a zítra, a zítra...
Tak, ze dne na den, jeden po druhém,
se sunou dny do konce letopisu.
Včerejšky nám bláznům svítili na cestu prachem...
Dost! Zhasni svíčičko!
Živor je pouhý stín, ubohý heerc co chvíly křičí,
křepčí na scéně(!)
a zmlke na vždy...
Historka vyprávěná tupcem,
ruch a vzruch postrádající smysl..."


PS:předposledním odstavcem(když nepočístám citaci) vás nikoho neponoukám k sebevraždě!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mazel Mazel | Web | 6. srpna 2015 v 18:19 | Reagovat

Je to moc hezký příběh a nádherně napsané! Ty nebudeš mít problém u maturity s žádným druhem na napsání :D A to moc takové příběhy na netu nečtu!!:) radši knihy než na displeji:) ale toto je bomba klobou dolů :)

2 Teddy Pie Teddy Pie | Web | 6. srpna 2015 v 21:12 | Reagovat

[1]:Díky moc :) Taky mám ráda radši papírové knihy :)

3 anezka anezka | Web | 8. srpna 2015 v 10:53 | Reagovat

Píšeš pěkně, je to zajímavý a vlastně i pravdivý :)
Btw. vracím se po několika letech na blog, nechceš být SB ? :)

4 Teddy Pie Teddy Pie | 8. srpna 2015 v 12:18 | Reagovat

[3]: Díky, moc ráda :)

5 fancy-ss fancy-ss | Web | 9. srpna 2015 v 11:23 | Reagovat

Wow, nemohla jsem se dokopat k tomu si to přečíst a teď! nejradši bych aby to neskončilo :). Nechceš psát příběhy častěji?

6 Teddy Pie Teddy Pie | 9. srpna 2015 v 14:19 | Reagovat

[5]: Díky :) Moc ráda bych, ale tak nějak se k tomu nemůžu dokopat :/

7 Tykvička Tykvička | E-mail | Web | 11. srpna 2015 v 13:16 | Reagovat

Nádherný příběh .)

8 liška liška | Web | 12. srpna 2015 v 14:06 | Reagovat

No, podle toho, co učili nás, tak líčení je jenom popis obohacený o spoustu uměleckých prostředků.
Tohle je spíš úvaho... něco :D
Jinak je to moc pěkně napsané, máš to v sobě. A hlavně a bohužel je to i pravdivé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama